PLAVUNĚ

 

 

PŘESLIČKY

 

 

KAPRADINY

 

JEDNODĚLOŽNÉ ROSTLINY

Čeleď: Lipnicovité

jednoleté i vytrvalé

svazčitý kořen

dutý stonek s kolénky = stéblo

střídavé listy se souběžnou žilnatinou

listy přisedají pochvou

čepel + jazýček + ouško + pochva

 

květ redukovaný v květenstvích (klasy, lata):

klásek podpírají 2 PLEVY

uvnitř je šupinovitá PLUCHA protažená osivem + blanitá PLUŠKA

semeník s dvojitou pýrovitou bliznou

tyčinka z dlouhé nitky s vrtnivými prašníky

plod = OBILKA pluška

 

Zástupci:

pšenice obecná

žito seté

oves setý

ječmen setý

rýže setá

proso seté

srha říznačka

kostřeva luční

zaječí ocásek

kukuřice setá

cukrovník lékařský

bambus

rákos obecný

lipnice obecná

bojínek luční

jílek vytrvalý

psárka luční

ovsík vyvýšený

 

 

JEDNODĚLOŽNÉ ROSTLINY

Čeleď: Liliovité

 

Liliovité rostliny vytvářejí cibule, oddenky nebo hlízy. Květy jsou oboupohlavné, trojčetné, složené ze šesti okvětních lístků. Plodem je tobolka nebo bobule.

 

PLOD = tobolka, bobule

 

Pažitka

• pěstuje se pro rourkovité listy a u póru se konzumují zesílené listové pochvy

 

Zástupci:

Okrasné:

tulipán zahradní

modřenec hroznatý

hyacint východní

lilie bělostná

lilie zlatohlavá

konvalinka vonná

vraní oko čtyřlisté

aloe pravá

asparagus

ocún jesenní

ladoňka dvoulistá

narcis

 

Zelenina

cibule kuchyňská

česnek kuchyňský

česnek medvědí

chřest

pažitka pobřežní

pór zahradní

 

Ostatní

dračinec

tenura zvaná "tchýnin jazyk"

křivatec žlutý

bledule jarní

krokus = šafrán

sněženka podsněžník

potos

monstera

 

Charakteristické znaky:

vytrvalé byliny

listy přisedlé

 

DVOUDĚLOŽNÉ ROSTLINY

Čeleď: Hvězdnicovité

Charakteristické znaky:

většinou byliny

Biologický květ = ÚBOR

Plod = NAŽKA

 

Zástupci:

zákrov

ochmýřená nažka

 

Léčivé rostliny:

Podběl lékařský

 

na jaře kvete, listy vyrůstají v létě

Devítisil lékařský

Heřmánek pravý

• zklidňující účinky

 

Některé léčivé rostliny v jiných odrůdách jako okrasné

Třapatka nachová

• známá jako echinacea

Měsíček lékařský

 

Olejnina:

Slunečníce roční

• pěstuje se pro semena, z kterých se lisuje olej

 

Hospodářsky významné:

Locika setá

hlávkový salát

Čekanka listová

• kořen se suší na cikorku

 

Květiny Luk:

• v létě kvetou

Chrpa luční

Kopretina bílá

 

Plevele:

lopuch

bodlák obecný

pelyněk

pcháč obecný

 

 

DVOUDĚLOŽNÉ ROSTLINY

Čeleď: Růžovité

vytrvalé byliny nebo dřeviny (ovocné stromy)

 

Charakteristické znaky:

listy nejčastěji střídavé s palisty

květy oboupohlavné pětičetné s kalichem a korunou

různý počet tyčinek a pestíků

 

Plody:

malvice

peckovice

souplodí peckoviček

souplodí nažek (jahoda, šípková růže)

 

Zástupci:

růže šípková

jabloň obecná

hrušeň obecná

meruňka

broskev

nektarinka

slivoň švestka

třešeň

višeň

ostružník

maliník

krvavec toten

jahodník

fíkovník smokvoň

jeřáb obecný (jedlý černoplodý)

hloch obecný

morušovník černý

střemcha obecná

bobkovišeň lékařská

kdoulovec japonský

kontryhel obecný

mochna křovitá (husí)

tavolník

kuklík městský

 

 

DVOUDĚLOŽNÉ ROSTLINY

Čeleď: Lilkovité

listy jsou střídavé

plodem je bobule jako v lilku bramboru, případně tobolka (např. u durmonu obecného)

pro oddenkové hlízy (brambory) se pěstuje lilek brambor

Mezi plodovou zeleninu patří lilek rajče (konzervujeme bobule) a paprika setá, která vytváří vysychavé bobule

 

tabák virginský je pěstovanou lilkovitou rostlinou, jejíž plodem je tobolka

v lesích roste prudce jedovatý rulík zlomocný, který vytváří velké černé bobule

ostnité tobolky jsou plody durmanu obecného, který roste na rumištích a je rovněž prudce jedovatý

 

na vlhčích místech spatříme jedovatý polokeř, lilek potměchuť

Plod - bobule

květ pětičetný, rozložený na kalich a korunu pět tyčinek a jeden pestík

 

Lilek brambor

• celá rostlina je jedovatá s výjimkou oddenkových hlíz, pro které rostliny pěstujeme

Lilek rajče

• plod - bobule

Paprika setá

• plod - vysychavé bobule

Tabák virginský

• pro list
• plod tobolka

Jedovaté rostliny:

rulík zlomocný

lilek potměchuť

durmon obecný (plod tobolka)

Okrasné rostliny:

mandragora

petúnie

mochyně

 

 

DVOUDĚLOŽNÉ ROSTLINY

Čeleď: Hluchavkovité

 

Hluchavkovité rostliny jsou většinou byliny se čtyřhrannými lodyhami, křížmostojnými listy a pyskatými květy se čtyřmi dvoumocnými tyčinkami. Plody jsou tvrdky. Řada z nich se používá jako léčivé rostliny. Jeden pestík po odkvětu dozrává ve čtyři tvrdky. Pyskaté květy jsou přizpůsobeny opylování hmyzem.

 

Plod = TVRDKA

 

V lékařství:

šalvěj lékařská

máta peprná

mateřídouška obecná

meduňka lékařská

rozmarýna lékařská

tymián

dobromysl obecná = oregano

Jako koření:

majoránka zahradní

tymián obecný

dobromysl obecná (oregano)

Plevelem jsou:

hluchavka bílá

hluchavka nachová

hluchavka skvrnitá

 

DVOUDĚLOŽNÉ ROSTLINY

Čeleď: Miříkovité

Charakteristické znaky:

dvouleté byliny, pěstované často jako jednoleté

lodyhy duté, podélně rýhované

kanálky prostoupené vonnými látkami - silicemi (po rozemnutí dávají charakteristickou vůni)

kořeny nebo bulvy silné

listy střídavé, složené, několikanásobně zpeřené

květy pětičetné drobné, složené v květenství - okolík nebo složený okolík

PLOD = dvounažka

 

Plevele

bolševník velkolepý

bršlice kozí noha

kerblík lesní

Koření

kmín kořenný

bedrník anýz

fenykl obecný

 

Kořenová zelenina:

mrkev setá

petržel obecná - pěstovaná pro kořen

miřík celer - pěstovaný pro bulvu

 

Naťová zelenina:

kopr vonný

petržel kadeřavá

 

Ostatní:

bolehlav plamatý (prudce jedovatý)

bedrník obecný (léčivý)

DVOUDĚLOŽNÉ ROSTLINY

Čeleď: Bobovité

Charakteristické znaky:

druhově početná skupina

byliny, keře, stromy

na kořenech žijí v symbióze hlízkové baktérie

listy složené, s palisty, někdy zakončené úponky

pětičetné květy rozlišené na kalich a korunu

plod = lusk

 

Ceněné pro vysoký obsah bílkovin:

fazol obecný

sója luštinatá

hrách setý

čočka kuchyňská

 

Krmivo pro živočichy:

jetel luční

jetel plazivý

tolice vojtěška

hrách luční

 

Podzemnice olejná

• pochází z Jižní Ameriky
• pěstovaná pro podzemní plody

semena: burské oříšky (arašídy)

 

Dřeviny

Trnovník akát

• pochází ze Severní Ameriky
• úponky přeměněné v trny
• květy vytváří hroznovitá květenství

 

DVOUDĚLOŽNÉ ROSTLINY

Čeleď: Brukvovité

 

Charakteristické znaky:

dvouleté

pěstované pro kořen, list, květenství i plody

obsahují hořčičné pálivé chutě

Květ bílý nebo žlutý, v květenstvích čtyřčetný - 1 pestík, 6 tyčinek

 

PLOD: šešule, šešulka

 

pěstované pro kořen nebo bulvu:

křen selský

kedluben

ředkev setá

 

pěstované pro list:

kapusta hlávková

kapusta růžičková

zelí hlávkové

řeřicha

květ

brokolice

květák

 

pěstované pro semena z nichž se lisuje olej:

brukev řepka olejka

 

plod - šešule

 

DVOUDĚLOŽNÉ ROSTLINY

Čeleď: Pryskyřníkovité

 

 

BUŇKA

 

 

 

Třída: Ptáci

 

 

Ptáci: Řády 

 

 

Třída: Ptáci

• Plavci
• Běžci
• Letci

 

Plavci

Tučňáci

 

 

Běžci

Pštrosi

 

 

Třída: Ptáci

Letci

VRUBOZOBÍ

HRABAVÍ

BRODIVÍ

DRAVCI

SOVY

PAPOUŠCI

ŠPLHAVCI

PĚVCI

DLOUHOKŘÍDLÍ

KRÁTKOKŘÍDLÍ

 

Letci

Vrubozubí

 

 

Letci

Hrabaví

 

 

Letci

Brodiví

 

 

Letci

Dravci

 

 

Dravci - Sovy

 

 

Letci

Sovy

 

 

Letci

Šplhavci

 

 

Letci

Pěvci

 

Kukačky

 

 

Krkavcovití

 

 

Letci

Svišťouni

 

 

Letci

Dlouhokřídlí

 

 

Letci

Měkkozobí

 

 

Letci

Veslonozí

 

 

Ptáci břehů a tekoucích vod

 

 

 

Ptáci otevřené krajiny

 

 

 

Stromoví ptáci

 

 

 

Třída: Plazi

Hadi

V ČR čtyři druhy hadů:

 

V ČR čtyři druhy užovek:

• užovka obojková
• užovka podplamatá
• užovka hladká
• užovka stromová

Jediný jedovatý had v ČR:

• zmije obecná

 

 

Třída: Plazi

Šupinatí ještěři

v ČR čtyři druhy ještěrů:

•  ještěrka obecná
•  ještěrka zelená
•  ještěrka živorodá
•  slepýš křehký

 

 

Gaviálovití

Gaviál indický

o    úzký dlouhý čenich

 

 

Krokodýlovití

o    při zavřené tlamě je vidět 4. dolní zub

Krokodýl nilský

o    Afrika (5 m, 1000 kg)

Krokodýl čelnatý

o    Afrika (1 -2 m)

Krokodýl mořský

o    Jižní Asie a Austrálie (6 m)

 

 

Aligátorovití

při zavřené tlamě není vidět 4. dolní zub

 

1) Aligátor severoamerický

o    SVv .Amerika ((až 6 m)

2) Kajman brýlový

o    jižní Amerika (2 m)

 

 

Třída: Plazi

Krokodýlové

o    starobylá skupina

o    z plazů jsou nejvyvinutější skupina

o    žijí v teplých oblastech

o    odolní vůči hladovění

o    zuby uložené v jamkách jako u savců

o    přepážka mezi komorami je zcela vyvinuta = nedochází k míšení krve

Aligátorovití

Krokodýlovití

 

Gaviálovití

 

 

Třída: Plazi

 

Vývoj z obojživelníků - KRYTOLEBCŮ

 

Rozvoj plazů v druhohorách = veleještěři

 

Přizpůsobili se životu na souši:

o    zrohovatělá kůže (obrana proti vysychání)

o    zdokonalení stavby těla

o    vajíčka a zárodek nepotřebují vodní prostředí

o    žijí spíše v teplých oblastech, zimu přečkávají ve stavu strnulosti

tvar těla: JEŠTĚRKOVITÝ

o    protáhlé tělo

o    4 končetiny

o    dlouhý ocas (ještěři, krokodýli)

o    silné zadní nohy spojené blánou

tvar těla: HADOVITÝ

o    protáhlé tělo bez končetin

o    pohybová žebra (hadi)

tvar těla: ŽELVOVITÝ

o    zploštělé tělo s krunýřem

o    4 končetiny (želvy)

KOSTRA

o    téměř zkostnatělá

o    lebka spojená kloubně s pátěří

KŮŽE

o    suchá bez žláz

o    rohovité šupiny, kostěné desky - nedýchají kůží

o    svlékání kůže

o    vcelku tzv. košilka (hadi)

o    po částech (ještěrky)

o    barvoměna

TRÁVÍCÍ SOUSTAVA

o    dutina ústní se zuby, rozeklaný jazyk (hadi)

o    dutina ústní bez zubů, tlustý jazyk (želvy)

o    hltan - jícen - žaludek - střevo - KLOAKA

CÉVNÍ SOUSTAVA

o    studenokrevní (proměnlivá tělní teplota)

o    srdce smíšené 2P + 1K (neúplně přepažená) - krev se mísí částečně

o    uzavřená s dvěma krevními oběhy

DÝCHACÍ SOUSTAVA

o    plíce

o    není vytvořené hlasové ústrojí

NERVOVÁ SOUSTAVA

o    komorové oko s mžurkou

o    termoreceptory v jamkách na hlavě

o    sluch špatný

o    JAKOBSONŮV ORGÁN = čich (přenáší jazykem do dutiny ústní)

ROZMNOŽOVÁNÍ a VÝVIN

o    rozlišené pohlaví

o    oplození vnitřní

o    vývoj přímý

o    vejcorodí - většina - vajíčka kladou na souš (obalena kožovitým obalem)

o    páří se na jaře

o    o potomstvo se částečně starají (hadi, krokodýlové)

Vyvinuté ochranné chování (mění barvu, syčení, ještěrky odlamují ocas AUTOTOMIE)

 

 

Skupina: BEZOCASÍ

Žáby

o    masožraví dospělci, larvy se živí roslinami

Žáby

o    oplození vnější

o    vnitřní žábra

o    ocas se zkracuje, zaniká

Skokan zelený

Skokan hnědý

o    větší dlouhé skoky

Rosnička zelená

o    zavalité tělo, přísavky na prstech (stromovití) s bradavičnatou kůží

Ropucha obecná

o    v ČR nejhojnější, vylučuje jedový hlen, leze

Kuňka

Blatnice

 

 

 

Skupina: OCASATÍ

Mloci a čolci

o    protáhlé tělo s ocasem po celý život

o    krátké pětiprsté končetiny

o    noční aktivita, masožraví

Mloci a čolci

o    oplození vnitřní

o    vněší žábra

o    ocas zůstává v dospělosti

Mlok skvrnitý

o    u nás silně ohrožený

o    na vlhkých místech (živorodý)

Čolek obecný

o    u nás nejběžnější, samec na jaře vysoký zvlněný hřbet

Čolek horský

o    samec pestře zbarvený (v době rozmnožování) nemá hřeben

o    nežijí u nás

Axolotl mexický

Macarát jeskynní

 

 

Třída: Obojživelníci

o    nejprimitivnější suchozemští obratlovci - přechod mezi vodním a suchozemským prostředím

o    žijí na zemi nebo v čistých teplých vodách, nikdy nežijí v mořské vodě

o    největší aktivita na jaře, loví v noci, nepříznivé období přežívají zahrabaní v bahně ve stavu strnulosti

o    odolní vůči nedostatku potravy

o    v ČR chráněni všichni zákonem

Společné znaky s rybami

o    studenokrevní (proměnlivá tělní teplota)

o    vývoj probíhá ve vodě - larvy = pulci připomínají ryby = mají ocas, proudový orgán, dýchají žábrami

od ryb se liší:

o    dva páry kráčivých noh s pětiprstou končetinou

o    hladká holá kůže bez šupin, má žlázy v dutině ústní mají jazyk

Kostra

o    lebka připojená pohybově + páteř z obratlů + končetiny připojené pohybově

Kůže:

o    bez šupin, se slizovými žlázami

o    u žab obsahuje i jedové žlázy

o    růst jd doprovázen svlékáním kůže

o    u čolků a mloků

o    u žab po částech (snědí ji)

Trávící soustava

o    dutina ústní s vymrštitelným lepkavým jazykem

o    jícen - žaludek - střevo

•  

o    končí v kloace (společný vývoj pohlavní, trávící a vylučovací soustavy)

o    vylučování ledvinami (ústí do kloaky)

Cévní a dýchací soustava

o    srdce smíšené 2S + 1K - smíšená krev do těla - nutnost doplňkového dýchání kůží

o    dva krevní oběhy

o    malý a velký

o    dospělci PLÍCEMI vzduch "polykají" + kůží

o    larvy mají ŽÁBRY

o    žáby skřehotají, hlasivky zesílené vaky

Nervová soustava TRUBICOVITÁ

Zrak

o    oči na svrchní straně lebky

o    vyboulené, vidí dobře nad vodou

o    3 víčka

o    horní spodní MŽURKA

Čich a chuť podřadné

o    u larev proudový orgán

Rozmnožování a vývin

o    vázané na vodní prostředí

o    rozlišené pohlaví

o    oplození vnější i vnitřní

o    vajíčka bez obalů kladou do vody

o    vývoj nepřímý - proměna nedokonalá - vývoj přes larvu (pulce)

 

 

Cejnové pásmo

o    Dolní toky

o    Pomalu tekoucí vody

o    Malý obsah kyslíku

Cejn

Kapr

Karas

Lín

Plotice

 

 

Parmové pásmo

o    Střední potoky s hlubokým korytem

Parma

Jelec

Štika

Okoun

Candát

 

 

Lipanové pásmo

o    Podhorské potoky

o    Štěrkové dno

o    Čistá voda

Lipan

Mník

Ostroretka

 

 

Pstruhové pásmo

o    Horské potoky

o    Studené

o    Kamenité dno

o    Velké množství kyslíku

Pstruzi

Střevle
Vranky

Mřenky

 

 

Ryby sladkovodní

 

Dravé

o    živí se jinými rybami a vodními živočichy

Štika

Okoun

Candát

Sumec

Parma

Pstruh

Mník

Úhoř

 

Nedravé

o    živí se hmyzem, drobnými korýši a rostlinou potravou

Kapr

Lín

Plotice

Cejn

 

 

Všežraví

o    jelec

o    kapr

 

 

Ryby mořské

o    Sleď

o    Sardinka

o    Sardel

Mořské - dravé

o    Makrela

o    Tuňák

o    Treska

 

 

Dvojdyšné ryby

 

Bahník

o    žije v stejných tropických vodách

o    chrupavčitá kostra

o    v době sucha se zavrtávají do bahna a dýchají plicními vaky

 

 

Lalokoploutvé ryby

 

Latimérie podivná

o    pradávná skupina ryb

o    podle znaků jde o předchůdce čtvernohých obratlovců

o    z ploutví vznik končetin

 

 

Ryby (třída)

o    žijí ve všech vodách, někteří migrují

o    tvar těla různý, podle pohybu (hydrodynamický - rychle plovoucí, bočně zploštělý - stojaté vody)

Stavba

o    hlava

o    nepohyblivá srůstá s trupem

o    v zadní části

o    trup

o    ocas

o    ploutve párové - prsní + břišní (udržují svislou polohu, mění směr)

o    nepárové - hřbetní + řitní + ocasní (pohyb vpřed)

o    ve spodní vrstvě jsou uloženy šupiny - rostou po celý život, pokrytá slizem

o    kostra

o    kostěná

o    hlava + obratle + žebro + ploutevní paprsky

Svalstvo

o    upevnění na kostru

o    zajišťuje pohyb

Plynový měchýř

o    orgán, který rybu nadnáší, udržuje tělo v určité poloze v různých hloubkách

Trávící soustava - TS (trubicovitá)

o    trubicovitá

o    ústní dutina se zuby, bez slinných žláz - hltan - jícen - žaludek - střevo - řiť

o    kaprovité mají požerákové zuby

Dýchací soustava

o    žábry kryté skřelemi

Cévní soustava

o    studenokrevní = proměnlivá teplota

o    srdce se skládá z 1 síně a 1 komory

o    jednoduchý krevní oběh: v žábrech se krev okysličuje - okysličená jde do těla - odkysličená prochází srdcem = venózní srdce - a vrací se do žaber

Vylučovací soustava - VS

o    ledviny (tvorba moči) močový měchýř (shromažďuje moč)

Nervová soustava = NS

o    mozek (5 částí), mícha, nervy

o    5 částí: prodloužená mícha, mozeček, mezimozek, střední mozek, koncový mozek

SMYSLY:

Zrak

o    oči bez víček

Čich

o    nozdry s čichovými buňkami

Sluch

o    ve vnitřním uchu hmatové vousky okolo úst

o    proudový orgán tvoří v kůži postranní čáru

o    vnímá tlak a pohyb vody, orientace ve tmě (kanálky po stranách těla se smyslovými buňkami)

Rozmnožovací soustava = RS

o    oddělené pohlaví

o    v době páření = tření, vyhledávají "trdliště"

o    oplození vnější = k oplození dochází mimo tělo samice

o    samci (mlíčňáci) vypouští mlíčí, které obsahuje spermie

o    samice (jikernačky) vypouští vajíčka (jikry)

o    někteří mají oplozená vnitřní a jsou živorodí (paví oko)

o    vývoj přímý = z oplozeného vajíčka se vylíhne malá rybka = plůdek (potěr)

o    nadprodukce potomstva, o potomky se nestarají

Ryby dělíme podle toho, jak se živí:

Dravé

o    živ se rybami, vodními živočichy

Nedravé

o    živí se hmyzem, drobnými korýši, rostlinou potravou

 

 

Paryby (třída)

o    žijí v teplých mořích

o    většina dravci

o    chrupavčitá kostra

o    pohyb ploutvemi, u některých v lem (rejnok)

o    ocasní a hřbetní ploutev je nesouměrná (horní část větší)

o    dýchají žábrami

o    kůže je z šupin, které vybírají v tvrdé hroty (podobná stavba jako zuby)

o    zuby v několika řadách, při vylomení dojde k náhradě novým

o    výborný čich, špatný zrak

Ostroun obecný

Máčka skvrnitá

Kladivoun obecný

Žralok obrovský

o    živí se planktonem (15 - 18 cm)

o    tělo rejnoků je shora sploštělé, párové ploutve jsou srostlé v lem

Rejnok ostnatý

Manta královská

o    největší rejnok

Parejnok elektrický

o    svalovou činnost vytváří stateckou elektřinu

 

 

Kruhoústí

o    struna hřbetní zachována po celý život

o    tělo hadovitě protáhlé bez ploutví

o    kostra chrupavčitá

o    ústa kruhovitá

o    ústní přísavka s řadmi ostrých zoubků

o    dychají žábrami

o    larva se vyvíjí několik let, dospělá mihule nepřijímá potravu, po tření hyne

Mihule potoční

o    žije v čistých vodách (i u nás)

Mihule řiční

o    živí se krví poraněných živočichů, žije v čistých vodách (i u nás)

Mihule mořská

o    má tělo dlouhé 60 - 75 cm. Její larvy žijí v řekách.

 

 

Obratlovci (podkmen)

o    vývojově nejdokonalejší strunatci

o    přizpůsobení všem životním prostředím

Znaky:

o    struna hřbetní je u nich zakládána pouze v zárodečném vývoji, později zaniká a je nahrazována páteří z obratlů (kromě kruhoústých)

o    tělo je rozlišené na hlavu, trup, ocas

o    dýchají žábrami

o    plícemi

o    pohyb ploutvemi

o    párovými končetinami = nohy křídla

o    teplota těla proměnlivá (studokrevní) = teplota těla závisí na teplotě vnějšího prostředí (ryby, obojživelníci, plzi)

o    stálá (teplokrevní) - teplota těla se nemění

•  

o    podle vnějšího prostředí = zůstává

o    pokožka vícevrstevná , krytá šupinami, peřím, srstí

 

 

Systém obratlovců:

 

Třída:

o    Kruhoústí

o    Paryby

o    Ryby

o    Obojživelníci

o    Plazi

o    Ptáci

o    Savci

 

 

Bezlebeční = kopinatci (podkmen)

 

Kopinatec plžovitý

o    struna hřbetní zůstává po celý život

o    žijí v teplých mořích v písčitých mělčinách, dospělec zahrabán do písku - vyčnívá hlava, v noci plave

o    podobný průsvitné rybce

o    okolo ústního otvoru má brvy

o    tělo obklopuje ploutevní lem, v ocasní části se rozšiřuje v ocasní ploutvičku - tvar kopí

o    srdce = pulsující céva

o    má míchu, mozek NE

 

 

Pláštěnci (podkmen)

o    název podle toho, že jejich pokožka vylučuje vrstvu rosolu = plášť

o    jsou součástí planktonu

o    strunu hřbetní mají jen larvální stadia, dospělci NE

Salpy

Sumky

 

 

Strunatci

 

Znaky:

o    dvoustranně souměrní

o    struna hřbetní

 

•  

o    živočichové ji mají celý život nebo aspoň v zárodečném vývoji

o    je to pevná pružná tyčinka těla (tvořená buňkami), probíhají podélně tělem nad trávící soustavou a pod nervovou trubicí

o    tvoří vnitřní kostru

o    trubicová nervová soustava

o     nad strunou hřbetní, u vyšších obratlovců se dělí na míchu a různě vyvinutý mozek

o    cévní soustava uzavřená

o    srdce je umístěné na břišní straně, krev pohání k hlavovému konci

o    trávící soustava je trubicovitá

o    uložená na břišní straně, začíná ústy na hlavovém konci a končí řitním otvorem před koncem těla

o    vzniká ocas

o    neprochází jím trávící trubice, nervy a cévy ano

Patří sem:

pláštěnci, bezlebeční, obratlovci

 

 

Klasifikační jednotky

 

ŘÍŠE - KMEN - TŘÍDA - ŘÁD - ČELEĎ - ROD - DRUH

 

 

 

 

Přírodní mikrosvěty

Yellowstonský národní park

Světoznámý přírodní klenot ve Skalnatých horách Severní Ameriky.

 

Yellowstonský národní park je nejstarším parkem svého druhu na světě. Byl založen už v roce 1872 a rozkládá se na ploše téměř devíti tisíc kilometrů čtverečních.

Tato úchvatná krajina je domovem mnoha druhů, charakteristických pro Severní Ameriku. Zvěř žije v rozlehlých lesích, na loukách, v řekách i v mokřadech.

Mikrosvět, oddělený strmými horskými štíty, je jevištěm, na němž vědci objevili překvapivé souvislosti mezi různými živočišnými druhy. Abychom nalezli klíč k bohaté pestrosti života v Yellowstonu, musíme prozkoumat, jak přítomnost jednoho tvora ovlivňuje život jiného.

 

Dokumentární cyklus BBC 2012

www.ceskatelevize.cz/porady/11393842233-prirodni-mikrosvety/dily/

 

 

Podivuhodné počasí

PODNEBÍ POLÁRNÍHO PÁSU

 

Na naší planetě se nacházejí místa, která jsou zcela pokrytá ledem a sněhem.

 

Po celý rok, v každém ročním období jsou bez stromů, bez trávy.

 

Zem je trvale zmrzlá - říkáme jí permafrost.

 

Bílo, kam oko dohlédne. A opravdu tuhý mráz!

 

Dokonce i oceány jsou pokryty ledem.

 

Vypadají jako nové světadíly. Jsou to obrovské ledovce.

 

V létě teploty sotva stoupnou nad bod mrazu, tedy nad 0° Celsia.

 

V zimě pak snadno klesnou k minus 40 stupňům.

 

Nejnižší známá teplota na Zemi je minus 89 stupňů Celsia.

 

Vědci těmto oblastem říkají oblasti s polárním podnebím.

 

Polární samozřejmě znamená, že jsou blízko pólům - nejsevernějšímu a nejjižnějšímu bodu naší planety.

 

 

Ale proč je u pólů taková zima?

 

Země je kulatá a paprsky slunce na ni nesvítí stejnoměrně.

 

Na pólech proto dopadají v hodně plochém úhlu.

 

Teplo se tak rozptyluje po rozsáhlém prostoru a méně jej zahřívá.
Kromě toho jsou póly mírně placaté.

 

Osa, kolem které se Země otáčí, se odklání od vertikály až o 23°.

 

V polární zimě tak může noc trvat až 6 měsíců.

 

V létě ovšem platí opak a slunce svítí téměř 24 hodin denně.

 

To je čas takzvaného půlnočního slunce.

 

V zimě zde můžeme vidět polární záři: světelné závoje vysoko na obloze.

 

Ačkoli je všude sníh, na samotných pólech sněží velice málo, sotva 5 centimetrů za rok.

 

Ale tento sníh obvykle nikdy neroztaje! Proto se roky a roky hromadí.

 

 

Tyto dvě oblasti s polárním podnebím se nazývají: Arktida na severu a Antarktida na jihu.

 

Arktická ledová pole jsou v tamním létě vysoká 2 metry a v zimě 5 metrů.

 

Slovo "Arktida" pochází z řeckého "arktos", tedy medvěd.

 

Právě z těchto míst totiž na nebi nejlépe vidíte souhvězdí Velké medvědice.

 

A Antarktida zkrátka znamená, že je naproti Arktidě.

 

Když už je řeč o medvědech, ti patří mezi několik savců, kteří v tomto podnebí žijí.

 

Medvěd lední je tak bílý, že se ve sněhu snadno maskuje. Medvěd je masožravec a živí se jinými zvířaty, která, tak jako on, dovedou přežít zdejší zimu.

 

Polární oblasti jsou hojně vyhledávané tuleni, velrybami i tučňáky.

 

Tato zvířata se živí spoustou ryb, tisíci malých krevet a larev korýšů zvaných "krill", kteří milují zdejší ledovou vodu.

 

Savci, kteří se takto živí, si pod kůží ukládají vrstvy tělesného tuku, který tvoří izolaci před chladem.

 

Funguje jako těžký kabát.

 

Tuleni a lední medvědi jsou přesně to, co lidé v Arktidě rádi jedí.

 

Je to národ Inuitů, ale někdy se jim říká také Eskymáci.

 

V jejich jazyce slovo Inuita znamená "lidská bytost". Aby přežili, museli se přizpůsobit zdejším extrémním podmínkám.

 

Úplně zde chybí stromy, proto tradiční příbytky Inuitů - iglú - nejsou ze dřeva, ale z kusů ledu.

 

Protože nemají dřevo, používají kosti a kůže zvířat ke stavbě lodí, kterým se říká kajaky. Jsou lehké a snadno se dají převážet psím spřežením.

 

Spřežení tažené huskym: ten nejlepší způsob, jak cestovat po ledových pláních.

 

Někdy se od obřích ker odlamují veliké kusy a začnou odplouvat na jih.

 

Pro lodě jsou tyto kusy ledu velice nebezpečné - říkáme jim ledovce.

 

S tím, jak se planeta otepluje a pokračuje globální oteplování, začíná led na pólech odtávat.

 

Jeho tání by mohlo zvednout hladiny oceánů o několik centimetrů. A to by stačilo k zaplavení řady přímořských zemí.

https://www.ceskatelevize.cz/porady/10561949221-podivuhodne-pocasi/213385700370006/

 

Test z přírodovědy 5.ročník ZŠ

1. Co je to gravitační síla?
2. Popiš Slunce.
3. Kdo se vzájemně přitahuje?
4. Co je gravitační pole?
5. Na čem závisí gravitační síla?
6. Co je to zeměpisný rovník?
7. Napiš jména polokoulí.
8. Napiš přirozenou družici Země.
9. Co znázorňuje Zemi?
10. Čím měříme sílu?
11. Co je Měsíc?

 

1. Co je to gravitační síla? Dva předměty se přitahují, a když spadne nějaký předmět, je přitahován gravitační silou ke středu Země.
2. Popiš Slunce. Slunce je hvězda a koule žhavých plynů. Kukátkem ani dalekohledem se na Slunce nedíváme, zničili bychom si zrak.
3. Kdo se vzájemně přitahuje? Země působí na Měsíc svou gravitační silou, působí na sebe navzájem.
4. Co je gravitační pole? Pole, ve kterém působí Země svou gravitační silou.
5. Na čem závisí gravitační síla? Na hmotnosti předmětu a na vzdálenosti předmětu od Země.
6. Co je to zeměpisný rovník? Kružnice, která odděluje severní a jižní polokouli.
7. Napiš jména polokoulí. Severní a jižní.
8. Napiš přirozenou družici Země. Jediná přirozená družice Země je Měsíc.
9. Co znázorňuje Zemi? Glóbus.
10. Čím měříme sílu? Sílu měříme siloměrem. Jednotka síly je 1 N (Newton).
11. Co je Měsíc? Měsíc je jediná přirozená družice Země.

Bonus. Ve vesmíru není gravitační síla. Je tam spousta hvězd a planet.

 

Podnebné (klimatické) podmínky

Na různá místa zemského povrchu dopadají sluneční paprsky pod různě velkým úhlem a s výjimkou rovníku i po nestejně dlouhou dobu.

Osa Země je nakloněná k rovině, ve které Země kolem Slunce obíhá. Proto je ke Slunci vždy po dobu půl roku střídavě přikloněna severní nebo jižní polokoule. Na kterékoliv místo zemského povrchu dopadají sluneční paprsky během roku pod různě velkým úhlem a (s výjimkou rovníku) po nestejně dlouhou dobu.

 

Otázky:

• Vyjmenuj názvy podnebných pásů
• Ve kterých oblastech je nejtepleji a kde je nejchladněji?

Největší teplotní rozdíly jsou mezi oblastmi v tropech a za polárním kruhem.

 

TROPICKÝ PÁS nejteplejší místo zeměkoule, na nějž dopadá během roku nejvíce slunečního záření.

 

SUBTROPICKÉ PÁSY leží na sever a na jih od tropického pásu. Jsou zde horká suchá léta a teplé vlhké zimy.

 

MÍRNÉ PÁSY oblasti, kde teploty nejsou tak vysoké. S rostoucí vzdáleností od rovníku dopadají sluneční paprsky na Zemi šikměji.

 

POLÁRNÍ PÁSY nejchladnější oblasti se rozkládají kolem severního a jižního pólu. Velké, studené trvale zaledněné plochy.

 

Rozmanitost přírody - Otázky:

• Které jsou základní podmínky života na Zemi?

světlo, teplo, vzduch, voda a živiny

 

• Odkud získávají rostliny živiny?

Základní živiny pocházejí z půdy, odkud je čerpají kořeny. Rostliny při své výživě mění látky neústrojné (jsou součástí neživé přírody) na látky ústrojné (jsou součástí živé přírody).

 

• Jak se tento proces nazývá?

Tomuto chemickému ději se říká FOTOSYNTÉZA.

 

• Jaké jsou nezbytné podmínky fotosyntézy?

Sluneční energie, zelené barvivo (chlorofyl), oxid uhličitý, kt. rostliny přijímají z ovzduší (vodní rostliny z vody) a voda. Při fotosyntéze se uvolňuje z těla rostlin kyslík, jenž je pro naprostou většinu organismů základní podmínkou života.

 

• Odkud získávají živiny živočichové (býložravci, masožravci)?

Býložravci se živí rostlinami. Masožravci se živí živočichy. Všežravce se živí rostlinami i živočichy.

Tato schopnost se nazývá potravní řetězec.

 

• Proč můžeme říct, že každý potravní řetězec má svůj počátek v půdě?

Mrtvá těla rostlin a živočichů se rozkládají a vracejí se zpět do půdy, kde vytvářejí HUMUS - zásobárnu živin pro rostliny. Tento koloběh se stále opakuje.

 

• živé organizmy žijí v lesích v několika (5) patrech: půdní, mechové, bylinné, keřové a stromové
• v listnatých a smíšených lesích se nejčastěji vyskytují duby a buky
• stromy jehličnaté mají listy ve tvaru jehlic, s výjimkou modřínu na zimu neopadávají, jsou stálezelené
• lesní plody sbíráme pouze tehdy, pokud je bezpečně poznáme, některé lesní rostliny jsou jedovaté
• houby tvoří samostatnou skupinu živých organizmů, živí se rozkladem odumřelých těl rostlin, rozmnožují se výtrusy, neobsahují listovou zeleň (chlorofyl). klobouk plachetka třeň podhoubí výtrusy
• houby jedovaté - muchomůrka tygrovaná, muchomůrka červená, hřib satan
• sbíráme jen ty houby, které dobře známe, plodnice hub vyjmeme opatrně z půdy, podhoubí zahrneme, aby z něj mohly vyrůst další houby, jedlé houby sbíráme do košíků, kde se nezapaří, neznámé a jedovaté houby neničíme
• Jak se nazývá vrstva vzduchu obklopující naší planetu? ATMOSFÉRA
• Která složka ze vzduchu je nejdůležitější pro živé organismy? KYSLÍK
• Co potřebují navíc rostliny ze vzduchu? OXID UHLIČITÝ
• Kterého plynu je ve vzduchu nejvíce? DUSÍKU
• Co je důkazem, že je kolem nás vzduch? VÍTR
• Jak vzniká vítr? PROUDĚNÍM VZDUCHU
• Jak se nazývá proces , kdy rostlina přijímá oxid uhličitý a za pomocí světla a zeleného barviva vytváří kyslík? FOTOSYNTÉZA
• Co chrání planetu před škodlivými UV paprsky? VZDUCH S OZONEM
• V jakém skupenství se nachází sníh? TUHÉM, PEVNÉM
• V jakém skupenství se nachází vodní pára? PLYNNÉM
• V jakém skupenství se nachází déšť? TEKUTÉM
• Jak se nazývá proces, kdy voda se neztrácí, ale vypařuje se a opět ve formě deště či sněhu se opět vrací na zem? KOLOBĚH VODY
• Co vzniká zvětráváním hornin? Půda
• Co vzniká z odumřelých těl rostlin a živočichů? HUMUS
• Jak se nazývá skupina živočichů, kteří se živí pouze rostlinami? BÝLOŽRAVCI
• Jak dělíme živočichy podle příjmu potravy? BÝLOŽRAVCI, MASOŽRAVCI, VŠEŽRAVCI
• Základní části rostliny KOŘEN, STONEK, LIST, KVĚT
• Která část rostliny přijímá živiny a upevňuje rostlinu? KOŘEN
• Jak se nazývá ztloustlý stonek pod zemí? ODDENEK
• Když se v oddenku uloží zásobní látky, tak vzniká: HLÍZA
• Jak se nazývá stonek, který nemá listy? STVOL
• Název stonku, z kterého vyrůstají listy: LODYHA
• Název stonku, který má kolínko: STÉBLO
• V jakém průmyslu se využije rostlina len setý? V TEXTILNÍM
• Co umožňují listy rostlině? DÝCHÁNÍ
• Jak členíme listy podle tvaru? JEDNODUCHÉ, SLOŽENÉ
• Jak se nazývá zelené barvivo v roslinách? CHLOROFYL
• Co se vyvine z opyleného květu? PLOD
• Co je ukryté uvnitř květu? TYČINKYsamčí, PESTÍKsamičí
• Jak se nazývá, když na společném stonku je více květů? KVĚTENSTVÍ
• Jak členíme živočichy dle stavby těla? OBRATLOVCI, BEZOBRATLÍ
• Jaké znáš druhy lesů? JEHLIČNATÝ, SMÍŠENÝ, LISTNATÝ
• jehličnaté stromy - SMRK ZTEPILÝ, JEDLE BĚLOKORÁ, BOROVICE LESNÍ, MODŘÍN OPADAVÝ
• listnaté stromy - BUK LESNÍ, DUB LETNÍ(ZIMNÍ), BŘÍZA BĚLOKORÁ, JAVOR MLÉČ
• jedovaté byliny - RULÍK ZLOMOCNÝ, VRANÍ OKO ČTYŘLISTÉ
• Čím se liší houby od rostlin a popiš jejich stavbu - NEOBSAHUJÍ CHLOROFYL, PODHOUBÍ a PLODNICE
• Jak se nazývá les tvořený převážně z dubů a les tvořený z buků? DOUBRAVA, BUČINA
• Čím dýchá kapr obecný? ŽÁBRAMI
• Jaké znáš naše ryby? KAPR OBECNÝ, SUMEC VELKÝ, LÍN OBECNÝ, ŠTIKA OBECNÁ, OKOUN ŘÍČNÍ, PSTRUH POTOČNÍ
• Vývojová stádia žáby. VAJÍČKO - PULEC - DOSPĚLÁ ŽÁBA
• Čím dýchájí dospělé žáby? PLÍCEMI
• Vodní rostliny: LEKNÍN BÍLÝ

 

• Základní části rostliny: 

•  
•  
•  

• KOŘEN 

• STAVBA KOŘENE 

•  

• 
•  
•  

• STONEK 

•  
•  
• 
•  
•  

• LIST 

•  
•  
• 
•  
•  

• KVĚT

• 

 

• 

• Jaké znáš druhy lesů? JEHLIČNATÝ, SMÍŠENÝ, LISTNATÝ

• jehličnaté stromy - SMRK ZTEPILÝ, JEDLE BĚLOKORÁ, BOROVICE LESNÍ, MODŘÍN OPADAVÝ

•